Podklady ministerstvu spravedlnosti dne 17.5.2016 najdete ZDE
 |
| Od: Stašková Martina, Mgr. <MStaskova@msp.justice.cz> Datum: 8. července 2016 16:53 Předmět: MSP-577/2016-OSV-OSV Komu: "dusandvorak@seznam.cz" <dusandvorak@seznam.cz>
Vážený pane Dvořáku,
k Vaší žádosti o informace ze dne 28. 6. 2016 sdělujeme následující.
Způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat
se k povinnostem, tedy svéprávnost, lze omezit pouze při splnění
podmínek ustanovení § 55 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského
zákoníku. K tomu je zapotřebí uvést, že předmětná právní úprava se
vztahuje na všechny fyzické osoby, přičemž ve vztahu k soudcům žádná
speciální neexistuje. Je však třeba upozornit, že bez dalšího nelze
činit závěry o svéprávnosti soudce na základě jeho rozhodovací činnosti,
neboť výsledky této činnosti vycházejí z výkladu a aplikace obecně
závazných právních norem, a nejsou tak projevem svévole soudce.
Pokud jde o kárné řízení o kárném provinění soudce Ústavního soudu,
uplatní se úprava ustanovení § 132 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o
Ústavním soudu. Kárným proviněním je dle ustanovení § 133 odst. 1
předmětného zákona jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své
funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování
Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinností soudce.
Kárným žalobcem je v případě soudců Ústavního soudu pouze předseda
tohoto soudu, a proto můžete podat toliko podnět k zahájení kárného
řízení, nicméně na zahájení neexistuje právní nárok. O zahájení kárného řízení s předsedou Ústavního soudu se může usnést plénum na společný návrh nejméně tří soudců.
Obdobně
i zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který se vztahuje na
soudce obecných soudů, definuje v ustanovení § 87 odst. 1 kárné
provinění jako zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné
chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce
nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Řízení o kárné odpovědnosti pak upravuje zákon č.
7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, přičemž kárným soudem, který v řízení jedná a rozhoduje, je
Nejvyšší správní soud. Návrh na zahájení kárného řízení jsou oprávněny
podat pouze osoby taxativně vypočtené v ustanovení § 8 tohoto zákona – i
jim lze obdobně jako ve výše uvedeném případě podat podnět k zahájení
kárného řízení, avšak opět bez nároku na jeho zahájení.
Co
se týče trestní odpovědnosti soudců, máte-li za to, že některý z nich
naplnil skutkovou podstatu některého trestného činu uvedeného v zákoně
č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, můžete podat příslušným orgánům
činným v trestním řízení trestní oznámení, kterým se musí zabývat.
Nicméně je třeba doplnit, že u soudců Ústavního soudu dává souhlas
k trestnímu stíhání Senát Parlamentu ČR, u soudců obecných soudů je
k trestnímu stíhání za trestné činy spáchané při výkonu funkce nebo
v souvislosti s výkonem funkce třeba souhlasu prezidenta republiky.
K výše
uvedenému je nutné dodat, že kárným proviněním či trestným činem však
nemůže být bez dalšího sama rozhodovací činnost soudce.
S pozdravem
Mgr. Martina Stašková
oddělení styku s veřejností
sekce státního tajemníka
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16, Praha 2, 128 10
tel.: +420 221 997 461
e-mail: mstaskova@msp.justice.cz
www.justice.cz |
